Kdo si hraje, nezlobí aneb Škola hrou

Je známá pravda, že kdo si hraje, nezlobí. Toto rčení platí i ve škole. Ráda proto vymýšlím různé další aktivity, které nepravidelně zařazuji. Dnes se podělím o dvě z nich. První aktivitu jsem nazvala "Komu zvoní telefon" .

Motivace:

Asi každý z vás má telefon, do kterého jste uložili čísla všech svých kamarádů, příbuzných a známých. Představte si, že ve vašem okruhu známých jsou i hudební skladatelé a vy máte jejich čísla uložená s fotografií a když vám volají, zní jedna z jejich skladeb.

Rozdáme telefony. Zde jsem vybrala jen pro ilustraci, snadno si upravíte v programu "Malování" podle vlastních potřeb. (Podmínkou je, aby skladby a portréty znali žáci z minulosti, aby je neslyšeli  a neviděli prvně až při hře.) Poté pouštíme jednotlivé melodie? A ptáme se: "Kdo volá?". - Mohou odpovídat všichni a nebo se rovnou ptáme: "Komu zvoní telefon?". Počet skladatelů bych volila 4-5, tzn. telefon bude zvonit více lidem ve třídě, ale poslouchat dvacet skladeb je nesmysl. Okruh můžeme upravovat nebo si vybereme zásadní čtveřici pro ročník a s tou pracujeme. 

V příští hodině můžeme rozdat telefony už na začátku a v průběhu nečekaně pustit. Pro odlehčení: "Kdo si zase nevypnul ten telefon?". 

Prostě dělejte si s tím, co vás napadne :-) 

Mám je opět v laminu - vydrží. Ale podlepení čtvrtkou by mohlo být také řešení.

K aktivitě je třeba se vracet, aby měla svůj smysl.
Druhou je pexeso k notopisu (c1-c2). Ačkoli sama razím myšlenku, že kdo ve čtvrté třídě ještě neumí noty, patrně se bez nich obejde do konce života. K zamyšlení spíš pro prvostupňové učitele.

Doporučuji tisknout na barevný papír, alespoň dvě barvy. Dobře se pak třídí při vybírání od žáků, neztrácíte tak čas s přípravou kartiček pro další hodinu.

V dalším příspěvku se podělím o takovou svou "normální hodinu".